Snad každý zná fulghumovskou nadsázku o všem, co jsem se naučil v mateřské škole. Ale dochází nám, co to vlastně znamená, co je pod povrchem?

Některé věci je potřeba opakovat stále dokola, pokud jsou pravdivé a pokud je lidé nechtějí či odmítají slyšet. Proto začnu svoji dnešní úvahu právě často opakovanou pravdou, že mateřská škola tvoří základ vzdělávací soustavy, nezbytný stupeň, v němž se buduje u dětí celoživotní vztah ke vzdělávání, ke společnosti, k ostatním i sama k sobě.

Pokud se poslední dobou mluví o vzdělávání, točí se slova převážně okolo žáků devátých tříd, popř. maturantů, tedy okolo těch, kteří budou končit a chystají se na nějakou formu závěrečných nebo dalších zkoušek a jsou vlastně na konci konkrétního vzdělávacího stupně. Jenže o úvodním stupni, o základu vzdělávací soustavy vytvářejícím nezbytný základ pro celý další život dítěte, se mnoho nemluví. Přitom jsou to učitelky mateřských škol stojící v první linii fungující s výjimkou nařízených karantén až do konce letošního února, pohybující se bez roušek či jiných ochranných prostředků, protože to u malých dětí logicky nejde. Věděla to veřejnost, věděli to všichni ti experti popisující problémy školství v posledním roce a předhánějící se v tom, co nás nejvíce zasáhlo? Pokud ne, je nejvyšší část začít zvonit na lodní zvon nejen proto, aby k němu nepřišel někdo, kdo toho pouze využije pro svoje pochybné politické cíle, jak jsme tomu byli svědky už několikrát.

Možná je to dáno skromností učitelek a ředitelek mateřských škol, touhou se hlavně věnovat dětem a nevstupovat na kolbiště, na kterém se necítí dobře. Na tom, jak připraví děti pro vstup do základní školy, na tom, jak budou školy schopné eliminovat rozdíly mezi dětmi a jejich rodinami, na tom, jaký vztah k poznávání a druhým lidem u dítěte vybudují, budou stát další desetiletí našeho vývoje naprosto bez přehánění.

Stejně jako většina republiky, jsou od minulého pondělí uzavřeny i mateřské školy. Přitom stát stanovil povinné předškolní vzdělávání pro všechny děti (je to správné opatření nejen pro snižování rozdílů mezi dětmi a eliminace jejich rozdílné připravenosti z různých sociálních prostředí). Učitelky, které na tuto situaci nebyly připravovány, musejí zvládat nástrahy distančního vzdělávání u předškoláků, což jsme si skutečně před krátkou dobou vůbec nedokázali představit. A podpora ze strany státu? Metodický pokyn.

Začněme prosím každý od sebe. Mateřská škola není hlídání dětí, neslouží pouze k jakémukoli nahodilému vyplňování času dítěte mimo jeho rodinu. Je to nenahraditelný základ rozvoje a celoživotního vzdělávání dítěte a pedagogičtí pracovníci tohle všechno zajišťující zaslouží náš obdiv a podporu.